Od 1. ledna 2025 mají české kulturní instituce novou možnost, jak být právně uspořádány. Vedle tradiční příspěvkové organizace mohou fungovat jako veřejná kulturní instituce – VKI.

První českou divadelní institucí, která tuto možnost využila, se na začátku roku 2026 stalo Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Přechod na VKI ale není jen změna názvu. Mění způsob řízení, financování i některé podmínky fungování kulturní organizace.

Co je vlastně VKI?

VKI je veřejnoprávní forma kulturní instituce, kterou vytvořil nový zákon. Je určena především větším kulturním organizacím – například divadlům, orchestrům, muzeím nebo knihovnám.

Smyslem nové právní formy je umožnit kulturním institucím větší samostatnost, dlouhodobější finanční plánování a zapojení více veřejných partnerů do jejich financování.

Důležitá je především jedna věc:

VKI není soukromá firma ani privatizace kulturní instituce.

Zůstává veřejnou kulturní institucí. Jejím zřizovatelem může být stát, město, kraj nebo více územních samosprávných celků.

Příspěvková organizace vs. VKI

Nejjednodušší je ukázat rozdíl přímo:

	Příspěvková organizace	VKI
Kdo ji může zřídit	stát, město, kraj	stát, město, kraj nebo více veřejných zřizovatelů
Počet zřizovatelů	typicky jeden	může jich být více
Financování	příspěvek zřizovatele, rozpočet	finanční plán až na 4 roky + roční rozpočet
Dlouhodobé plánování	omezenější	větší důraz na víceleté plánování
Další veřejní financující partneři	možné, ale méně systémové	zákon umožňuje i víceleté smluvní financování dalšími veřejnými subjekty
Řízení	silná role zřizovatele	správní rada + ředitel + dozorčí rada
Odborníci v řízení	záleží na zřizovateli	nejméně třetina správní rady má být odborná veřejnost
Zaměstnanci	zaměstnanci příspěvkové organizace	zaměstnanci VKI
Odměňování	platový systém	mzda podle zákoníku práce
Smysl modelu	tradiční veřejná organizace	větší samostatnost a flexibilita kulturní instituce

Zákon umožňuje také to, aby se již existující příspěvková organizace transformovala na VKI bez přerušení právní kontinuity. Právě tímto způsobem vzniklo Jihočeské divadlo, v.k.i.

Proč vůbec VKI vznikla?

Jedním z problémů tradičních příspěvkových organizací je jejich vazba na jednoho zřizovatele a každoroční rozpočtování.

Představme si velké městské divadlo se čtyřmi soubory. Potřebuje plánovat nejen příští sezonu, ale také:

zaměstnance,
repertoár,
rekonstrukce,
techniku,
investice,
dlouhodobé umělecké projekty.

Pokud přitom každý rok čeká na definitivní podobu rozpočtu svého zřizovatele, dlouhodobé plánování je složitější.

VKI má tento problém částečně řešit.

Zákon počítá s finančním plánem až na čtyři roky. Ministerstvo kultury právě víceleté financování označuje za jednu z hlavních výhod nové právní formy.

To ale neznamená, že VKI automaticky dostane peníze na čtyři roky dopředu bez ohledu na okolnosti.

VKI není dotační program.

Je to především nástroj, který umožňuje jinak nastavit financování a řízení kulturní instituce.

Druhá zásadní změna: více zřizovatelů

To je důležité především u velkých kulturních institucí, jejichž význam přesahuje jedno město.

Představme si například divadlo v krajském městě, které hraje nejen pro obyvatele města, ale také v dalších městech a obcích celého kraje.

Dříve může být situace:

město → divadlo → město ho financuje

VKI umožňuje vytvořit například:

město + kraj → divadlo

Na financování a řízení instituce se tak mohou podílet dva veřejní zřizovatelé.

Zákon navíc umožňuje, aby činnost VKI smluvně financovaly až na tři roky také veřejné subjekty, které nejsou jejími zřizovateli. To otevírá prostor pro širší kombinaci veřejných zdrojů.

Změna je také ve způsobu řízení

U příspěvkové organizace je ředitel velmi úzce navázán na svého zřizovatele.

VKI má jinou strukturu. Jejím statutárním orgánem je ředitel a důležitou roli má správní rada. Kontrolní funkci má dozorčí rada. Zákon zároveň počítá s tím, že nejméně třetinu správní rady tvoří odborná veřejnost.

Cílem je mimo jiné dostat do rozhodování více odbornosti a dát kulturní instituci větší míru samostatnosti.

To je jedna z věcí, kterou zastánci VKI považují za důležitou: divadlo nebo jiná kulturní instituce nemá být při každém rozhodnutí závislá pouze na momentální politické reprezentaci svého zřizovatele.

A co zaměstnanci?

Při přechodu z příspěvkové organizace na VKI se mění systém odměňování.

Zjednodušeně:

příspěvková organizace → plat

VKI → mzda

To neznamená, že zaměstnanec automaticky dostane méně peněz. Znamená to ale větší volnost zaměstnavatele při nastavení systému odměňování, protože mzda není stejným způsobem svázána s platovými tabulkami jako plat ve veřejných službách.

Právě tato změna je jedním z důvodů, proč je VKI z pohledu odborů důležitým tématem.

VKI totiž přináší instituci větší flexibilitu. A to, co je výhodou pro vedení instituce, může současně znamenat otázku pro zaměstnance: jak bude tato flexibilita využita a jaké budou její dopady na pracovní podmínky?

Co přináší VKI dobrého?

Mezi hlavní potenciální výhody patří:

Víceleté plánování
Instituce může lépe plánovat svou činnost a finance na delší období.

Možnost více zřizovatelů
Na financování velké kulturní instituce se může podílet například město společně s krajem.

Větší samostatnost
VKI má být méně svázána některými mechanismy typickými pro příspěvkové organizace.

Odbornější řízení
Správní rada má podle zákona zahrnovat také odbornou veřejnost.

Možnost širšího financování
Kromě zřizovatele mohou na základě smluvního financování přispívat i další veřejné subjekty.

A kde jsou naopak otázky a rizika?

VKI sama o sobě nevyřeší nedostatek peněz.

Pokud město nebo kraj nemají dost prostředků, změna právní formy peníze nevytvoří.

Stejně tak VKI sama nepostaví novou budovu, nezrekonstruuje divadelní sál ani automaticky nezajistí více zaměstnanců.

A právě proto je důležité sledovat, jak bude nová právní forma skutečně využita.

Větší samostatnost může být pro kulturní instituci výhodou. Zároveň ale znamená, že je důležité dobře nastavit:

financování,
kontrolu hospodaření,
fungování správní a dozorčí rady,
pracovní podmínky zaměstnanců,
dlouhodobou strategii instituce.

Příklad z Českých Budějovic

Jihočeské divadlo přešlo na VKI 1. ledna 2026. V první fázi zůstalo jeho zřizovatelem město České Budějovice. Druhým zřizovatelem měl být v letošním roce Jihočeský kraj, k jeho vstupu však zatím nedošlo. Podle ředitelky Martiny Schlegelové je právě absence druhého zřizovatele problémem pro dlouhodobé financování divadla.

Současně divadlo řeší odchod z Metropolu, který měl velký sál s kapacitou kolem 500 míst, zatímco historická budova divadla má přibližně polovinu. Vedení uvádí jako důvod odchodu technický stav Metropolu.

V srpnu také divadlo oznámilo reorganizaci, v jejímž rámci má odejít 13 zaměstnanců. Ředitelka přitom výslovně uvádí, že reorganizace není důsledkem přechodu na VKI, ale souvisí s finanční situací a změnou provozu po ztrátě velkého sálu.

Situace v Budějovicích tak dobře ukazuje jednu zásadní věc:

VKI může vytvořit lepší podmínky pro fungování velké kulturní instituce, ale sama o sobě její problémy nevyřeší.

Pokud má mít například městské divadlo zároveň krajský význam, musí se veřejní zřizovatelé také skutečně dohodnout, kolik peněz poskytnou, kdo bude financovat investice a jaké podmínky pro dlouhodobé fungování instituce vytvoří.

A právě proto je kolem VKI tolik diskusí. Nejde pouze o změnu právní formy. Jde o změnu způsobu, jakým může být česká veřejná kultura v budoucnu řízena a financována.

Pro zaměstnance a odbory je přitom zásadní, aby se při těchto změnách nezapomínalo, že za každou kulturní institucí stojí lidé, jejichž pracovní podmínky a jistota zaměstnání jsou stejně důležité jako ekonomické a organizační fungování instituce.